Proč?

IMG_0952
František na trati Mokra Gora – Šarganska osmica v Srbsku.
05
Michail na vrcholu Havraní hlava, památeném místě, kde konal Jaroslav Hašek svoji revoluci s vojvodou Klimešem.

Tento web jsme založili ze zoufalství. Neříkám, že nás to netěší, ale hlavním důvodem zrodu našich stránek je neblahá skutečnost, že za posledního čtvrt století nepřežilo médium, kam bychom mohli (a chtěli) psát bez omezení. Říkám to v množném čísle, jsme s Františkem dva, ale ve skutečnosti je mnoho takových lidí, možná většina. Lidí, kteří nemají, co číst.

Proto jsme se rozhodli jít cestou digitálního samizdatu, vrátit se zpět do undergroundu. Nejsme jediní, je zde řada nezávislých webů, které si zaslouží úctu, protože proti přesile dobře zajištěných konformních médií uhráli docela slušnou hru o názor obyčejného člověka, třeba v kauze „radaru“. Vracíme se zpět do podzemí, protože profesionální žurnalistika selhala, stejně jako za minulých režimů.

Nepodléháme iluzi, že tvorbou těchto stránek něco změníme. Chceme si jen ulevit, slovem. Protože duše trpí, pokud se jí nedostává pravdy. Hrubne, stejně jako když nevnímá krásu. Mnoho lidí tuto přirozenou lidskou potřebu bagatelizuje, dokonce jí osmívá, ale pravda je více než pouhá argumentace, je to princip. Pokud ve společnosti chybí déle, lidi to deformuje do zrůdností, které obyčejně vyústí frustrací a končí násilím.

Naše stránky jsou černobílé, jako doba, ve které žijeme, přesto nechceme být soudci ani katy, chceme jen chytřejším napovědět. Nemáme ambice stát se médiem masovým, protože přemýšlivých lidí je málo. Naší základní filozofií je společnost spojovat, nikoli rozdělovat. To považujeme v dané historické situaci za nejdůležitější. Vrátit se k idee lidské pospolitosti a pacifismu.

Prosím. Neposílejte na naše účty žádné peníze, nechceme na těchto stránkách reklamu, děláme je kvůli čtenáři. Nechte si své cookie soubory, do vašeho soukromí nám nic není. To, co děláme, děláme za darmo a ve svém volném čase. Protože chceme.

Michail Stavrev

Od první poloviny 90. let se zabývám publicistikou, reportážní fotografií a grafikou tištěných médií. Posledních sedm let jsem strávil v Literárních novinách a deset let jsem pracoval společně s Terezou Spencerovou. Pocházím z rodiny bulharských emigrantů, kteří museli opustit svoji zem v padesátých letech a v socialistickém Československu našli útočiště. Maturoval jsem v Sofii na sklonku roku 1989, dlouhá léta jsem se zabýval závodní cyklistikou. Ve svých materiálech se zabývám především děním v Jihovýchodní Evropě. Své dětství v Praze jsem strávil v rusojazyčném prostředí. Po té, co mého otce vyhodili agenti Státní bezpečnosti z postu energetika areálu VŠE, pracoval jako topič, zahradník a údržbář v budově sovětské tiskové agentury Novisti, dnešní RIA. Rusové tehdy pomohli naší rodině, proto dnes rád zvednu hlas ve jménu jejich práva na důstojnost a lidství.

e-mail: michail.stavrev@gmail.com

František Posupa

Narodil jsem se v polovině minulého století (1950) ve věnném městě českých královen v Chrudimi, ale dětství jsem prožil v Hodoníně a v Nasavrkách, sbíral jsem starý papír, železo, jak byla pionýra povinnost, chodil jsem na náboženství, jak se na křesťana sluší, a nikdo, alespoň to nevím, mne nešikanoval; byli jsme na náboženství celá třída (1960).

Léta nejkrásnější byla na SPŠ stavební ve Vysokém Mýtě (1965-69)- demokratické a obdivuhodné jednání jak profesorů, tak spolužáků – dodnes se každý rok sejdeme a vzpomínáme nejenom na naše stříbrné větry. Po vojenské základní službě jsem pracoval v n. p. Průmstav Pardubice a viděl kus světa při budování místní infrastruktury v Jugoslávii. Bylo mi nabídnuto členství v KSČ, požádal jsem o čas na rozmyšlenou a vstoupil do Československé socialistické strany a následně podepsal Chartu 77 (1988). V dobách revolučních (1989) jsem byl místopředsedou ONV v Chrudimi a následně potom OSVČ a tulákem po naší zeměkouli USA, Indonésie, Malajsie, Thajsko, Laos, Indie, Irán, Irák, Turecko a Balkán.

Na Balkáně jsem zažil občanskou válku v Bosně a následně bombardování zbytku Jugoslávie.

e-mail: postupa.frantisek@seznam.cz

p.s. Oba máme vztah k Balkánu. Je to vášeň, která je jakýmsi nacionalismem naruby. Milujeme Balkán pro jeho nedokonalost, zbožňujeme ten živelný nepořádek, který tolik irituje všechny ty pořádkumilovné narovnávače poměrů, ohybače slov a budovatele toho či onoho. Balkán se nevejde do žádné škatulky, vždycky mu čouhají nožky, proto si na něm každá příšera vyláme zuby. Ale nakonec, nevzešla tvz. západní civilizace právě odtud? Milujeme ho, protože je ve své nedokonalosti nesmírně lidský, božský. Milujeme Balkán bez rozdílu, v naší duši žije dál Jugoslávie, ale i ta nám je malá, máme ho rádi celý.

2 comments for “Proč?

  1. 3.4.2016 at 9:03

    Mládenci, moc hezké! Zajímavé čtení. Ale písmenka jsou pro mne téměř neviditelná. Musím používat Ctrl C- Ctrl V a hodit si text do svého programu na psaní a pak teprve číst. Jinak držím palce, mnoho zdaru!

    Moc na vás myslím a zdravím vás.

    Václav

    • jawa
      4.4.2016 at 14:18

      1) navrhujeme Vám používat raději zkratku CTRL + „+“ která zvětší text v celém prohlížeči
      2) připravíme plugin pro zvětšení textu
      Kdyby to nestačilo dejte vedět…

      redakce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

1 × 1 =