Gratulejeme: Podgorica předměstím Bruselu

Ve filmu Jaco van Dormaela Nový zákon se říká, že bůh sídlí v Bruselu. A je to pěkný morous. Ačkoli může znít toto sdělení překvapivě, ve světle toho, co se ve světě děje, to vlastně dává smysl. Film nakonec končí vyhoštěním pánaboha do Uzbekistánu. Nelze než Bruselanům pogratulovat.

Dalším, podobným vítězstvím, je přijetí Černé hory do atlantického „spolku přátel válčeného žehu“.   Černohorská státnost je pestrým zrcadlem evropských dějin. Je to první z menších slovanských států v novodobé historii. Právě zde dokázali uhájit samostatnost proti osmanské i habsburské hegemonii v této části evropského kontinentu. Historici dnes upomínají, že za to může nepřístupný horský terén, ale zlí jazykové tvrdí, že šlo o dohodu velkých sil a Černá hora byla tajným překladištěm zapovězeného zboží – jakýsi Hong Kong Evropy. Černohorské pobřeží Jadranu bylo už ve středověku územím, kde vládli piráti a vytvořili zde několik samostatných enkláv. V Uljčinu, kde byl velký trh s otroky, byl prodán mimo mnoha jiných také Miguel de Cervates. Tvůrci neviditelné ruky trhu můžou takovým poměrům jen závidět. A tento duch zde přežil dodnes. Černá hora byla a je hlavním kanálem pašování cigaret. Zakladatel novodobé černohorské státnosti a nynější premiér Milo Džukanović za to vyfasoval mezinárodní zatykač ze strany Itálie, ale bylo mu odpuštěno, protože se osvědčil a přivedl svoji zemi do náruče Severoatlantické aliance. Mimochodem, tento státník, bývalý komunista a šéf komsomolu Jugoslávie, byl jeden z nejbližších spolupracovníků Slobodana Miloševiće. Ale bolo, čo bolo, terazky jsem v NATO.

Gratulujeme tímto do Atlantidy, kde získali další vlaječku na mapě světa. Nic na plat, že tento stát má populaci poloviny Prahy a armádu, která by se dala naložit na jednu loď. Zemičku, která je živá hlavně z ruských turistů, čeká zřejmě zářná budoucnost. /stv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

two × two =