Miroslav Polreich: Výročí, kdy se ČR poprvé stala téměř po své stoleté historii agresivním státem

Jak bombardování Jugoslávie v roce 1999 porušilo mezinárodní právo? Na to jsme se zeptali Miroslava Polreicha, právníka, který se mnoho let zabývá mezinárodními právními aspekty. Pan Polreich jako diplomat dojednával příměří mezi vůdcem kosovských Albánců Ibrahimem Rugovou a vládou Slobodana Miloševće. Obě strany byly tehdy ochotné ke kompromisu, nikoli však svět, takže tyto diplomatické snahy zůstaly nevyslyšeny.

 

Čím bombardování porušilo mezinárodní právo?

Výročí bombardování Jugoslávie je zároveň výročím, kdy se poprvé stala  téměř po své stoleté historii agresivním státem Česká republika.

Česká vláda, její předseda Miloš Zeman, odsouhlasila po dlouhém a nejednomyslném rozhodnutí přelety útočících států přes Českou republiku jednotlivých útočících států, členských zemí NATO. Pozor není to útok NATO (ti žádné letadla nemají) ale jednotlivých členských zemí.

Dle Resoluce  Valného shromáždění OSN č. 3314 (XXIX). “Definice agrese” z 14. prosince 1974 článek 3, písm.f Stát, který umožní a dá k disposici jeho teritorium k disposici jinému státu, aby ho použil k útoku na jiný stát se považuje za akt agrese. (vzdušný prostor se považuje za teritorium).

Mezinárodní právo uznává dva druhy válek  Buď na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN za podmínek souhlasu  alespoň 9 členů rady a  všech permanentních členů mezi nimi (USA, RF, VB, Francie a Čína).

Druhým důvodem je válka obraná v případě napadení.

Jiné války je třeba posuzovat za akty agrese a to i v případě válek preventivních  či preemtivních. Zde je třeba poznamenat, že USA  pokládají  útok 11/9, za akt agrese a tím zdůvodňují své akce jako  obrané. Tento argument není přijatelný, protože  je podmíněn okamžitým předáním informace  Radě bezpečnosti a vyžádáním jejího dodatečného souhlasu, což se neděje

 

Kdo nese odpovědnost? NATO, nebo jednotlivé členské země? Když chtěli pozůstalí obětí zaměstnanců Jugoslávské televize žalovat viníky, museli se obrátit soudy jednotlivých zemí. Německý ústavní soud pak přišel s lišáckým výnosem, že Německo může soudit jen jiný stát, nikoli jednotlivec. Mezinárodní soud v Haagu (nikoli ICTY) jim nedal vůbec právo na proces.

Pokud se týká odpovědnosti za bombardování Jugoslávie, tak odpovědnost agresivního státu nesou jednotlivé členské státy. NATO, ne NATO jako organizace. Teprve po přihlédnutí k Washingtonské smlouvě NATO, je možno dojít k závěru, že došlo k porušení jejich vnitřních závazků, které útok nepřipouští.

Pokud se týká právních nároků, pak  je možno udělat závěr, že nárok existuje jako nárok státu proti jednotlivým útočícím zemím. Jeho nevymahatelnost leží však mimo právo. USA sami jsou mimo Mezinárodní trestní tribunál – dosud nepřistoupily.

 

V roce 2012 dostala EU Nobelovu cenu za mír za to, že díky unii byl v Evropě po II. světové válce mír. Publikace k 50. narozeninám NATO (Handbook) o bombardování v Jugoslávii nepíše. Prosím vás, byla tam vůbec nějaká válka? Nevymyslel si to někdo?

Na tuto otázku neexistuje racionální odpověď.

/stv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

1 × five =