Poroste Kosovo?

Evropský parlament odhlasoval 15. února tohoto roku rezoluci o Albánii, která má této zemi usnadnit vstup do unie. Na první pohled nudná zpráva, její význam je ale ve skutečnosti nedozírný. Dvojice bulharských europoslanců – Andrej Kovačev a Angel Džambazski do textu přidali dodatek týkající se práv bulharské menšiny v Albánii. Poslanci Evropského parlamentu odhlasováním rezoluce fakticky popřeli existenci republiky Makedonie (Bulharsko s Albánií nesousedí). Je to jen náhoda?
Makedonská otázka je citlivé téma pro všechny země regionu více než sto let, z historického hlediska šlo o bulharské území, které tratí v roce 1912, potud lze snahu bulharských europoslanců chápat. V kontextu dalších událostí však tato iniciativa ukazuje motiv zcela jiný, než je pouhý nacionalismus. Celá věc přichází několik dní po výroku amerického kongresmana Dana Rohrabachera, nejvlivnějšího albánského lobbisty v USA, který prohlásil, že je na čase rozdělit nefunkční makedonský stát mezi Albánii a Bulharsko. Tato slova vyvolala zděšení na Balkáně, ale u velmocí jen mlčení. Dodatek rezoluce k ničemu nezavazuje, týká se jen obcí – Mala Prespa, Golo brdo a Gora, právnický význam je prakticky nulový, ale morálně má nesmírný dosah, a to v momentě, kdy je situace v Makedonii napjatá již několik let. Západní diplomacii se podařilo rozložit zpravodajské agentury této malé země, ochromit politickou i brannou moc s výmluvou na korupční aféry, (které v okolních zemích nikoho nikdy netrápily). Předčasné parlamentní volby v Makedonii nakonec znamenají nástup k moci „revoluční“ opozice – nevládními organizacemi vypěstovanými socialisty a albánských stran, z nichž nejvíce obav budí hnutí BESA, napojené na tureckého prezidenta Erdogana. Makedonci zůstávají v této hře úplně sami. Rozpad země je nastartován, což přináší zásadní otázky pro celý region.
Dělba Makedonie znamená fiasko tzv. multietnického soužití, kdysi hlavního sloganu pro bombardování Jugoslávie, kolaps politické doktríny Západu na Balkáně a její radikální změnu. Ale jestliže se rozdělí Makedonie, bude se dělit i kosovský stát a Bosenská federace, nezůstane kámen na kameni a celý region se vykolíkuje znovu podle etnických hranic. Pokud bude diplomacie EU fungovat jako doposud, tedy jako bezduchá loutka amerických zájmů, je reálný naprostý chaos a vypuknutí nového konfliktu. Právě EU je totiž protektorem Bosenské federace a Kosova, kde převzala misi OSN.
Scénář budoucích událostí asi nebude zcela dle přestav kongresmana Rohrabachera, ale možná, že volil opatrnější dikci, aby nás úplně nevylekal. Je pravděpodobné, že Makedonci, pokud se jich bude někdo ptát, raději zvolí připojení k Srbsku, kde mají naději na autonomii. Bulhaři o Makedonii za posledních několik desetiletí vážnější zájem neprojevili a političtí realisté v této zemi to chápou jako danajský dar, který může přenést jugoslávský konflikt na jejich území. Pokud jde o albánskou část vardarské Makedonie, připadne spíše kosovskému státu, než Albánii jako takové. Proč? Bude to velkolepé dovršení kosovské státnosti a její potvrzení.
Rád bych se mýlil, ale myslím, že se všechno toto podaří propagandisticky vytěžit. Udělá se hlasitá PR akce planetárního rozměru, do „kosovkého“ Ochridu zavítá Angelina Jollie, Alec Boldwin nebo jiný komediant, Eurosong vyhraje pěkná Makedono-Kosovnka s tklivou baladou o pravoslavných barbarech. A co my víme, kam se Zeměkoule otočí, třeba přijede i DJT, aby pogratuloval nové evropské zemičce v rozkvětu. Tyto události jsou přímo učebnicovým příkladem zničení jedné malé neškodné země. Můžeme sledovat další barevnou revoluci, ale už ne v přímém přenosu, zpráv z Makedonie je po málu. Taky se není čím chlubit. Makedonie vznikla v roce 1991 za účelem rozkladu Jugoslávie – kdyby zůstala se Srbskem a Černou horou ve federaci, byla by tvorba kosovského státu mnohem a mnohem složitější. Dnes je stejnou klikou zničena.

Michail Stavrev

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

two + 15 =